Aconcagua leží v Argentině v pohoří Andy poblíž hranic s Chile a je v regionu naprosto dominatní. Vždyť okolní hory převyšuje skoro o 1 500m. Hora je se svojí výškou 6 962 m n. m. nejvyšší horou celého amerického kontinentu a v rámci projektu 7 Summits je zařazena jako nejvyšší vrchol Jižní Ameriky.

Krásný vrchol Bernských Alp, na který lze vystoupit hned několika směry. Vzhledem k delšímu přístupu po ledovci můžu z vlastních zkušeností doporučit výstup na skialpech JZ žebrem přes chatu Oberaletschhutte.

Dokonalá sněhová pyramida, která sice není nejvyšší horou oblasti, ale její magičnost daleko přesahuje hranice Peru, ve kterém se nachází.

Ama Dablam na mě silně zapůsobila již od okamžiku, kdy jsem ji poprvé spatřil kousek za městečkem Namche Bazar. Dokonalá pyramida vystupujicí do výšky skoro sedmi tisíc metrů, stojící zde v pozici strážce na cestě k Mount Everestu.

Neexistuje přesný překlad jména Bzhedukh z balkarského jazyka, ale toto slovo je v souladu s významem „Ukradený roh“. Co to znamená, není nikomu známo, ale možná někde existuje starodávná legenda o chytrém horolezci, který ukradl zlatý roh nějakému místnímu božstvu nebo někomu nebezpečnému rohatému.

ECarstensz Pyramid nebo také Puncak Jaya leží v pohoří Sudirman v centrální části indonéské provincie Papua na ostrově Nová Guinea. Hora je se svými 4 884 m n. m. (někdy se uvádí 5 030 m n. m.) nejvyšší horou ostrova Nová Guinea, státu Indonésie a celého světadílu Austrálie a Oceánie.

Exotická hora Carstensz Pyramid nebo také Puncak Jaya leží v pohoří Sudirman v centrální části indonéské provincie Papua na ostrově Nová Guinea a je se svými 4 884 m (někdy se uvádí 5 030 m) nejvyšší horou ostrova Nová Guinea, státu Indonésie a celého světadílu Austrálie a Oceánie.

Vznešená hora s legendární severní stěnou v centrální častí Himaláje u které, ani obvyklá výstupová cesta jihozápadním hřebenem není pouhé "šlapání".

Pro mě jeden z nejúžasnějších vrcholů Walliských Alp. Rozhodně si ale nemyslím, že výstup na tuto dominantní pyramidu je zadarmo. Poměrně dlouhá cesta z údolí na výchozí chatu Dent Blanche je následující den odměněna technicky nenáročným lezením po pevné skále.

Pokud si mohu vybrat, raději na tuto horu vystupuji na lyžích. A když cestou zpět narazíte na natátý jarní firn, rozhodně mi dáte za pravdu. Výstup není o technické náročnosti, ale především o hlavě, (která může občas vyslat varovný signál a raději navádět k sestupu.

Dykh Tau je po Elbrusu druhou nejvyšší horou na Kavkazu. Pokud uvažujeme, že hranice mezi Evropou a Asií tvoří hlavní kavkazský hřeben.

Pátá nejvyšší hora Kavkazu se dvěma dalšími vrcholy. Náročný a odlehlý výstup.

Jedna z nejvýraznějších Zillertálskách hor, která na svoji kvalitní žulu dokáže přilákat nejen místní horolezce.

Dokonalá sněhová pyramida v oblasti "Bezengi" přitahuje snad každého, kdo tuto oblast navštíví. Je těžké odtrhnout oči od této zdánlivě nedostupné krásy.

Haute Route Graubünden nabízí pětidenní skialpovou túru pohořím Albula mezi průsmyky Julier a Flüela. Kromě úžasných výhledů na východní část švýcarských Alp, budete za fyzickou námahu oceněni vysněnými sjezdy. Akce je vhodná pro zkušenější skialpinisty.

Pohoří Ecrins, známe také jako „Haut Dauphine“ – Dauphinské Alpy, leží kompletně na francouzském území. Toto pohoří je divoké a odlehlé, ale zároveň zalité sluncem a světlem. Masiv je rozlehlou oblastí, třikrát větší než oblast Mont Blancu.

Haute Route je snad nejznámější skialpový přechod na lyžích, který propojuje francouzské Chamonix se švýcarským střediskem Zermatt. Na lyžích byl poprvé zdolán už před více než sto lety. Trasa má i spoustu náročnějších variant.

Před návštěvou Iránu jsem byl často varován. Slýchával jsem, že tam není bezpečno. Opak je ale pravdou. Po přistání v Teheránu jsem narazil na velmi milé a pohostinné obyvatele. Co jsem měl domluveno, bylo do puntíku splněno.

Stejně tak jako na kavkazský Elbrus bych doporučil použít lyže pro výstup na tuto horu. I pro středně dobrého lyžaře je hora relativně snadno dostupná až do výšky 4 800 m. Pokud tedy chcete vystoupat na první vrchol vyšší než 5 000 m n. m., pak je tato hora jednou z rozumných možností.

Nejvyšší hora Afriky. Při výstupu z rovníkové Afriky na tento neaktivní stratovulkán míjíme postupně klimatické pásmo deštných pralesů až po pásmo arktických podmínek.

Koshtan Tau je fotogenická hora, jehož charakteristický sněhový kužel je jasně viditelný ze všech významných vrcholů Velkého Kavkazu.

Mekka ledového lezení v Itálii, místo které vás určitě posune v ledovém lezení na vyšší úroveň.

Trochu průzkumná výprava do indického Himaláje. V rámci aklimatizace nás čeká lezení ledů, kterými se místní tak chlubí, že se dokonce v čas naší návštěvy rozhodli udělat festival ledového lezení. Hlavním cílem je však výstup na lyžích na jeden z vrcholů.

Na Špicberky, jednu z nejunikátnějších lyžařských destinací na světě vyrazíme ve stylu “Ski & Sail“ a ochutnáme co se nám nabízí.

Každý, kdo trochu leze v Alpách, chce dříve či později vystoupat na Matterhorn. Přiznávám, že je to svým vzhledem moc krásná hora. Pro mě, coby horského vůdce, je to náročná práce. Převýšení z chaty je více než kilometr, většinou se jde současně na krátké lano a zpátky na chatě chci být, pokud možno, co nejdříve.

Nejvyšší vrchol Alp je sen snad pro každého, kdo se na horách pohybuje. Nejčastěji se sen plní na normální cestě z Francie přes chatu Gouter. Protože je cesta však za krásného počasí přelidněná, doporučuji vycházet normální cestou z Itálie nebo cestou "přes tři vrcholy" z Aiguille du Midi, které jsou pouze o něco málo náročnější.

Přístup obyvatel pod Elbrusem se mění k lepšímu. Toho si nelze za dobu, co jsem jezdím, nevšimnout. Vše, co je domluvené, je splněno. Skvělé jídlo a vřelý přístup místních je v kontrastu se stále patrným "sovětským hospodářstvím".

Tuhle horu zná i malé dítě a pro někoho může být i životním cílem. Díky modernímu vybavení, servisu na kopci...

Výprava směřuje do hlubin džungle Papuy Nové Guineje, kde se pokusíme zdolat její nejvyšší vrchol Mt. Wilhelm (4 509m n. m.) a také nejvyšší sopku kontinentu Austrálie a Oceánie – Mt. Giluwe (4 368m n. m.).

Druhá nejvyšší hora Afriky, která je rovněž sopečného původu a lezecky je náročnější než nedaleké Kilimanžáro.

Druhá nejvyšší hora Severní Ameriky je jeden z největších horských masívů na naší planetě.

Nejvyšší štítová sopka Antarktidy. Vrchol, na kterém stál člověk až v roce 1990, je ozdoben pětikilometrovou kalderou.

Výstup v jedinečném prostředí, tvořeným snad všemi odstíny bílé. Místo, kde se nekonečná panenská plocha dotýká nebe.

Z výpravy na tuto horu mě uchvátil především přístup. Pronajatým terénním autem 4 x 4 s plnou nádrží paliva a další 40 l rezervou na korbě se proháníte po Atacamě, jedním z nejsušších míst na zemi. Cestou k argentinským hranicím vidím kolem sebe tisíce odstínů červené.

Nejvyšší hora bývalého Rakouska-Uherska. Dostupná, ledem pokrytá královna, si dodnes zachovala své výsostné postavení mezi východními alpskými vrcholy.

Skialpový přechod tvoří pětidenní okruh jižně od Ortleru, nejvyšší hory bývalého Rakousko-Uherského mocnářství. Ledovce zde nebývají tak divoké, jako v západních Alpách a podílí se tak na skvělém lyžařském prostředí.

Bez nadsázky lze tuto trasu považovat za jeden z velkolepých rakouských skialpových přechodů.

Ledovce s jistotou kvalitního sněhu, možnost vystoupat na druhou nejvyšší horu Rakouska Wildspitze.

Pico de Orizaba, velkolepý zcela samostatně stojící sopečný kužel, jehož trvale bílý vrchol oslňuje více než z 3 000 m nad planinou. Indiáni ho pojmenovali Citlaltépetl neboli "Hora hvězd".

Legendární hora žuly, která je naprostým snem každého horolezce. Známá je především její severovýchodní stěna, ale i další směry si zaslouží pozornost.

Trasa prochází ve čtyřdenních etapách korutanskými horami Nockberge a spojuje korutanská lyžařská střediska Katschberg, Innerkrems, Turracher Höhe, Falkert a Bad Kleinkirchheim. Jednoduchá túra je vhodná především pro začínající a mírně pokročilé skialpinisty.

Shkhara je nejvyšším místem jedné z nejznámější kavkazské 1,5 km vysoké stěny Bezingi. Výstup na tuto gruzínskou horu je i dnes stále velmi hodnotnou túrou.

Šestidenní skialpy v jednom z nejkrásnějších prostředí v Evropě. Naše loď nám otevře možnosti. Souostroví Lofoty, které se nachází na polárním kruhu ¨ u pobřeží Norska, je ideální volbou pro lyžařské túry.

Na skialpy do Afriky? Ano, výstup na nejvyšší horu Velkého Atlasu a severní Afriky do výšky víc jak 4 000m, nabízí jednu nejexotičtějších destinací.

Bernské Alpy, pohoří rozkládající se kompletně na území Švýcarska, jsou domovem nejdelších alpských ledovců. Největší z nich se jmenuje Grosser Aletschgletscher a má délku 26 km. Nachází se zde také celkem 9 vrcholů překračujících hranici 4000 m n. m.

Oblast Fannes v Dolomitech bych doporučil především středně pokročilým skialpinistům. Rozhodně nesmíte vynechat ubytování na chatě Fannes, a to nejen pro její dokonalou polohu přímo v těžišti lyžařských túr.

Národní park Gran Paradiso je nejstarší italský národní park ležící na severozápadě země v Grajských Alpách. Gran Paradiso znamená v překladu Velký ráj. Trasa cesty vede centrální částí tohoto pohoří a dominantou přechodu je výstup a sjezd na lyžích z jednoho z nejdostupnějších čtyřtisícových vrcholů Alp, Gran Paradisa.

Silvretta, je pohoří rozkládající se na území Rakouska a Švýcarska. Najdeme zde celou řadu třítisícových vrcholů a přes sto menších plochých ledovců s nižším množstvím trhlin. Členění terénu je pro skialpinismus velmi příznivé, protože na většinu kopců se lze dostat na lyžích až k vrcholu.

Pětidenní přechod, který z této části Dolomit vytěží maximum. Přestože budou k nabrání výšky využívány vleky, rozhodně uplatníte i svoji předem natrénovanou silovou vytrvalost. Odměnou budou krásné výhledy, ale určitě i vychlazené pivo a Aperol.

Čtyřdenní přechod centrálního masivu Monte Rosy. Protože postupujeme převážně po ledovcích ve vysoké nadmořské výšce, nedostatkem sněhu rozhodně trpět nebudeme. Během výletu můžeme vystoupit až na 10 čtyřtisícových alpských vrcholů.

Pětidenní přechod centrální částí Dolomit, který zakončíme poslední etapou vedoucí pod legendárními vrcholy Tre Cime.

Oblast Andermattu je známá především díky vynikajícímu terénu pro lyžování mimo upravené sjezdové tratě. Naše cesta začíná v lyžařském středisku Realp a my se pak pohybujeme z jihu na sever.

Tato v poslední době opěvovaná skialpová túra svojí trasou obkresluje údolí Villgratental. Během čtyřech dnů urazíme v srdcovém esu 55 km, při kterých na stoupáme 5 700 m a sjedeme 6 300 vertikálních metrů. Cestou také vystoupáme na 4 místní dominantní vrcholy.

Rakouské ledovce Stubai a Pitztal jsou zárukou dobrého sněhu a radosti z přicházející zimy.

Kavkazská královna, velkolepá skalní pyramida se dvěma vrcholy. Často také bývá označována jako "kavkazský Matterhorn".